rozhledna Kanihůra

Bílov

Bílov

Dům s pečovatelskou službou

Boží muka

byty

fotbal

tenis

Informační cedule u obchodu

Kulturní dům

obecní úřad

čistička odpadních vod

Bílov – leží na náhorní rovině Nízkého Jeseníku nedaleko města Bílovec. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné, ale první písemná zmínka jez roku 1329, kdy ji vlastnili pánové z Kravař. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Přes nedostatek tekoucí vody bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Významnou památkou obce je kostel sv. Vavřince, který byl původně filiální a dřevěný. Do dnešní kamenné podoby byl vystavěnv letech 1709 – 1733 a roku 1814 povýšen nakostel farní. K památkám obce patří i kostelní zvon s latinským nápisem z roku 1495. K památkám církevního charakteru lze, vedle některých kusů kostelního inventáře, zařadit též morový sloup z roku 1549 na horním konci obce a tři Boží muka. Nedílnou součástí kulturního dědictví obce je její znak, který vychází z pečetidla z roku 1706. Obec Bílov nabízí možnosti sportovního vyžití, jízdu nakole po cyklotrase Kravařsko a také mnoho aktivit na víceúčelovém hřišti a tenisovém kurtu s umělým povrchem. Pro ty, kteří chtějí trávit svůj volný čas v přírodě a u vody, nabízí možnost sportovního rybolovu na vybudované vodní nádrži jménem Hubleska. Každoročně se zde při jarním otvírání pořádají rybářské závody, které se stávají vyhledávanou akcí domácích i přespolních zájemců. Okolí Bílova a příroda vybízí k pěší turistice a k relaxačním procházkám po malebném okolí. Výhled do širokého okolí na Moravskou bránu nabízí nově vybudovaná rozhledna navysílači firmy T-Mobil, a.s. Vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 26,25m a vede k ní venkovní ocelové schodiště se 137 schody.

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytuje v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896-1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc. Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických usedlostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Informace o Bílově na Wikipedii

Větrný mlýn beraní existoval roku 1800.

Větrný mlýn beraní, asi 500 m sz. od obce, v. svahu kóty 380 (Pechen B.), vlevo od silnice.